","sameAs":["https://www.facebook.com/irena.brejchova.3"],"mainEntityOfPage":{"@id":"http://irenabrejchova.cz/author/irenabrejchova/#webpage"}}]}

Author Irena Brejchová

About the author

Irča Brejchová je životní kouč, lektor a vizionář, který věří v neomezené možnosti každého z nás. Pomáhá lidem ke spokojenějšímu životu, díky metodě osobního rozvoje emočního naciťování metodou JIH a skrze její neochvějnou lásku a víru v sebe a každého z nás. Inspiruje stovky lidí k lepšímu životu. Je spoluautorkou metody JIH, autorkou a Tancem k sobě. Její vášní je také přírodní kosmetika TIanDe. Více o Irče si přečtěte ZDE __________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________

Přítomnost tady a teď

Vstala jsem v pondělí ráno a cítila jsem nervozitu. Cítila jsem pocit, že bych měla něco dělat, při tom jsem nevěděla co. Hlava se snažila analyzovat, vymýšlet – přitom vím, že tohle nefunguje. Učím se žít v přítomnosti bez posuzovaní. Pozoruji okolí a dívám se bez toho, aniž bych cokoli pojmenovávala. Stejně jako miminko. To pozoruje a nemá v hlavě...

Regresní terapie nebo pomoc za 5 minut

Nedávno jsem četla článek o minulých životech. Psala ho paní terapeutka, zabývající se regresní terapií. Regresní terapie vrací lidi do minulosti a do minulých životů. Za svou praxi zažila hodně klientů, kteří v jednom z minulých životů skončili v koncentračním táboře. Nazvala je indigové děti „devadesátých let“ a symptomy těchto dětí. Ten článek byl poměrně zajímavý a inspiroval mne k napsání tohoto. Sama jsem se...

5 kroků k vlastní hodnotě

Naši hodnotu máme již od narození a ještě mnohem dříve. Jsme proudem nádherné boží energie, která se skrze nás projevuje. Hodnocením, posuzováním, touhou se zavděčit, být milován a příjímán, postupně ztrácíme sebe. Je možné se lehce podceňovat, je lehké i velmi rychle „nabubřet“ a dostat se do pocitu nadřazenosti. Je to plíživý pocit samolibosti. Vnímáním sebe, učením se pracovat se...

Také máte rádi pocit jistoty?

Jediná jistota v životě je, že žádná jistota není… Opravdu moc rádi se obklopujeme ve vnějším světě jistotami… Pak se o ně bojíme, strachujeme… Mám v životě jedno štěstí, kdykoliv se opřu o jistotu ve vnějším světě – dostanu od života “po papule”, většinou tu jistotu ztratím, že mne to vede zpátky k jednoduché pravdě… Jediná jistota v životě je, že...

Znáte svou cenu?

Troufám si říct, že naší obrovskou Achillovou patou v životě je vědomí vlastní hodnoty, či nehodnoty. Sama mám chvíle v životě, kdy proudím, jsem spojená se svým cítěním, duší, cítím, jak mnou proudí životní energie, cítím se silně a věci se mi krásně daří… Pak jsou chvíle, kdy začnu posuzovat, hodnotit v hlavě, srovnávat se s ostatními (nebo kývnu na hodnocení...

Tančit se svou duší…

Miluju svoji duši… Z celého srdce. Chci tento článek věnovat naším duším, protože to s námi nemají vůbec lehké. A přitom – jsou to ony, díky kterým velmi cítíme radost a štěstí v životě… Jsou to ony, díky kterým projevujeme svou lidskost a vedou nás na cestě naším životem… Leč v naší společnosti to s námi nemají vůbec lehké – upozaďujeme je, protože prim...

Dostávám otázky – a jak bylo na BALI?

Tak jak bylo 😊. Povím vám, krásně. Bali je země dost odlišná od té naší, zároveň díky cestovnímu ruchu už má kvalitní zázemí pro nás zápaďáky. Na Bali je jiný životní rytmus – oproti našemu – velmi zpomalený. Balijci jsou pomalí, laskaví, hodně vděční. V restauraci když si objednáte, nečekejte rychlé přetrhnutí. Ale – nechci mluvit...

Cesta ke snu jménem Bali…

Před několika lety, když jsem viděla fotky lidí z pláží, vždy uvnitř mne píchlo, cítila jsem závist a pocit nedostatku, že tohle já nemůžu. Když jsem viděla lidi, co žijí u moře, či často cestují, mají volný styl života, říkala jsem si, to by bylo krásné a významně jsem si povzdechla. Došlo mi, sakra, ale to já chci taky!!...

O smrti

Je to pár dní, co zemřela nádherná osoba a odešla z našich životů. Když jsem cítila a věděla, kam se to bude ubírat, draly se mi do očí slzy. Načítala jsem kolektivní vědomí – lidstvo – jak pojímá smrt přes bolest a utrpení a cítila jsem tolik bolesti. Říkala jsem si, že až ten den D. přijde, asi mne to skolí....

Co nám kazí život?

Děkuji za můj život. Život je ten nejkrásnější dar, který máme. Zní to jako klišé, když každý z nás má v hlavě plno starostí. Řešíme peníze, partnery, rodiny, děti, sebe samé, strachy, paniky, obavy… A zapomínáme na každodenní krásy a radosti, které nás obklopují. Za které můžeme být vděční, za které můžeme děkovat. Ale… přijde jednou den a nevíme ani kdy, kdy toto pomine....