Jediná jistota v životě je, že žádná jistota není… Opravdu moc rádi se obklopujeme ve vnějším světě jistotami… Pak se o ně bojíme, strachujeme… Mám v životě jedno štěstí, kdykoliv se opřu o jistotu ve vnějším světě – dostanu od života „po papule“, většinou tu jistotu ztratím, že mne to vede zpátky k jednoduché pravdě… Jediná jistota v životě je, že...
Před několika lety, když jsem viděla fotky lidí z pláží, vždy uvnitř mne píchlo, cítila jsem závist a pocit nedostatku, že tohle já nemůžu. Když jsem viděla lidi, co žijí u moře, či často cestují, mají volný styl života, říkala jsem si, to by bylo krásné a významně jsem si povzdechla. Došlo mi, sakra, ale to já chci taky!!...
Zasadili jsme strom – broskvoň. Byla malá, „vočůrávali“ ji naši psi a vypadala velmi nejistě. Dvakrát ji napadl i nějaký škůdce či plíseň – opravdu nevím, co to bylo – já zahrádkářka opravdu nejsem (mám teda doma i kytky v květináči, ale vydrží mi velmi silní jedinci). Tady ta broskvička (broskvoň ji neříkáme) vypadala 50% na 50% a bez toho, aniž...
Jako malá holka jsem toužila zachránit svět. Moji superhrdinkou byla Xena, princezna bojovnice, kočičí žena a jiné silné hrdinky, co dokázaly „nemožné“. Jako studentka jsem „pro změnu“ toužila zachránit svět, přála jsem si studovat rozvojové země a pomoci hladovějícím v Africe. Dávala jsem do toho spousty energie, až jsem zjistila, že čím víc o problematice Africe vím, tím vlastně vůbec...
Můj Bože… 🙂 Děkuji Ti, za můj život. Děkuji Ti za to, že jsem živá a zdravá, protože víc než dřív si uvědomuji, že to není vůbec žádná samozřejmost. Děkuji Ti za zdravé a krásné děti a rodinu, kterou mám. Děkuji Ti za báječné přátelé, mého muže a lidi, které mám kolem sebe. Někdy fňukám a přijdu si na dost věcí sama. Ve skutečnosti mám...
Ještě než jsem měla diagnostikovaný únavový syndrom, honilo se mi v hlavě neskutečný počet myšlenek. Přišla jsem si jak v myšlenkovém poli, ze kterého nebylo úniku. Většinou to nebyly vůbec libé myšlenky a pokud víte, co myšlenky umí a jakou mají moc – např. jako já – gratuluji vám, jste jednou cestou na psychiatrii 😊. Jako vážně… Já z těch myšlenek...
Mám za sebou více než měsíc od mého absolutního psychického a fyzického kolapsu. Je to měsíc, na který dozajisté v životě nezapomenu, protože se stal jedním z nejčernějších měsíců mého života vůbec… Pokud by mi někdo říkal, že mne něco takového čeká, asi bych se zasmála… Přemýšlela jsem, zda o tom napsat… Většinou články píšu v dobrém šťastném a klidném rozpoložení sebe sama....
Jednoduchost…Slovo, které nám je v naší společnosti velmi cizí… Proč? Protože všichni žijeme ve složitostech. Proč? Protože co je jednoduché, nám přijde divné… A rozum miluje složitosti. Kolikrát jsem se setkala s postoji lidí, že terapeutická metoda J.I.H® jim přijde moc jednoduchá a tím divná. Sama jsem dříve jezdila dálky a neviděla si doslova na špičku svého nosu. Takhle jednoduše to...
Všichni z nás fungujeme v racionálním světě. Potřebujeme vše mít pod kontrolou, vědět, co bude zítra… Mít vše naplánované a jisté a občas náš život překvapuje strachy a panikami… Protože většinou se věci a události odehrávají jinak, než si to naplánoval náš rozum… Rozum miluje jistoty, které ve vnějším světě nejsou a přináší to mnoho myšlenek, kterým dáváme pozornost: „Co když mne...
Nedávno jsem dostala otázku: „Irenko, je možné se znovu zamilovat do jedné a té samé osoby?“ Tahle otázka mi vykouzlila úsměv na tváři… A nutilo mne to k rekapitulaci toho, jak jsem to měla já… Je to přesně rok, co jsme s partnerem měli naprosté neshody. Hádali jsme se, rozcházeli jsme se… Důvodem hádek byl prý jediný důvod – změnila jsem...
