Tančit se svou duší…

Miluju svoji duši… Z celého srdce. Chci tento článek věnovat naším duším, protože to s námi nemají vůbec lehké. A přitom – jsou to ony, díky kterým velmi cítíme radost a štěstí v životě… Jsou to ony, díky kterým projevujeme svou lidskost a vedou nás na cestě naším životem…

Leč v naší společnosti to s námi nemají vůbec lehké – upozaďujeme je, protože prim převzal rozum a ego. Pokud nechávám mluvit mou duši, zažívám den, kdy jsem naprosto nevýkonná, nebo den, kdy udělám spoustu práce. A můj rozum říká: „Ale měla bys…“ A tělo i duše mají jiné mínění… Ustát to, abych se nehodnotila a důvěřovala – to je pro mne opravdu velké učení…

V duši nejde plánovat, zažíváte přítomný čas.

Někomu potlačení duše nevadí a je schopen celkem dobře fungovat, někoho to bolí a bere léky, někdo je prostě „jen“ neurotický a připadá si labilní. Někdo je tak silný, že soulad najde a žije si v souladu se sebou bez mínění ostatních a bez toho, jak to mají všichni…

Já mou duši popírala, pak ji našla a žila s ní v souladu a když jsem vstoupila do byznysového světa, kde prim vede rozum, několikrát jsem svou duši potlačila.

Opravdu, hodně hodně moc mne to bolelo. V článku o únavovém syndromu popisuju můj temný stav a ještě než jsem odjela na Bali – měsíc před tím – málem jsem umřela. Znovu jsem popřela mou duši, žila z cizích energií a moje duše se mi začala odpojovat s tím, že se už nechce vrátit…

Bylo krušné vidět, pro jaké „malichernosti“ se honíme… Já honím – a jak dokazuju svou hodnotu, kterou už dávno mám, ale zoufale to nevidím.

A jak se prostě přizpůsobuju, protože „se to tady tak dělá“. Moje duše mi řekla DOST. A procitnutí bylo bolestné, krušné, ale úžasné, protože jsem tady a děkuju moc za život. (A také děkuju metodě JIH, díky které to kolegyně rozklíčovaly.)

A tak jsem slíbila své duši, že má prim v mém životě, v souladu s boží energií. Miluju ji, miluju sebe… A mé největší přání je být autenticitou, být sama sebou, jak jen nejvíc můžu být – v těle fyzickém!

A tak tvořím, miluju tvoření a práci – ale najednou v jiném rozměru, já už prostě nechci stres a honění se. Už prostě stačilo…  Práce nemá být ve stresu. Práce je vyjádřením tvořivosti, hravosti, plnění si našich snů.

Důvěřuji životu, že to nejlepší přijde. Také jaké já mám sny a záměry a ještě určitě mnohem líp, než si dokážu představit.

Nechávám svou duši tančit

Tančím si životem, kdy se cítím a cítím život a je mi krásně…

A tak moje duše tančí s osobními konzultacemi. Miluju pomáhání lidem, kdy skrze mé odžité záležitosti mohu metodou JIH jejich život tak rychle a krásně narovnat…

A moje duše tančí, s TianDe, které má tak energeticky nádherné produkty – miluju, jak produkty z Altaje září a jsou obohaceny energií, o které většina lidí zde nemá ani potuchy. Ale jak „obyčejná vložka“ energie života dokáže pomoci s tolika zdravotními potížemi a jak krémíky dokáží pomoci nejen s vrásky, ale podporují sebelásku…

Nezáleží jen na tom, co je vyrobené, ale jak je to vyrobené a s jakým záměrem a energií… Něco, co v Altaji, kde TianDe vzniklo, „se normálně ví“. A u nás si lidi ťukají na hlavu… Na rozdíl od Altaje, Bali, jiných koutů, kde jsem zatím byla – lidi tam jsou na rozdíl od nás mnohem šťastnější…

Miluju také TANEC. A můj projekt Tancem k sobě, který je pro mne vášní, touhou i svobodou, protože zde s tělem tančí svobodně i duše. A miluju, kolik při „jednom takovém obyčejném“ tančení se dá narovnat a propojit tolik záležitostí v člověku, které by sám dlouho a složitě odžíval a navíc – propojit ho s jeho duší 😊.

Lidičky, blíží se Vánoce, přeji tento nádherný čas lásky a rozjímání!